Spáleniště 2011 (25. - 27. 02. 2011) - cesta z Roztocké hospody, kde pivo stálo asi jen 18 Kč, takže teklo proudem, proto i cesta do chalupy byla trochu složitější...
Hančí se táhla s Kléťou vzadu, tak jsem jim utekla a
dohnala jsem skupinku přede mnou, tam byl Karel a zpíval a měl jen takový
kecky, takže mu to celkem klouzalo a byl furt na zemi, takže jak jsem zvedala
padajícího a stále zpívajícího Karla, Hančí s
Kléťou nás nakonec dohonili u toho krpálu k chalupě. Karel se drápal nahoru
odvážně, ale byl víc na zemi, než na nohou. Asi v polovině kopce jsme si s Karlem dali cigáro a
sledovali Kléťu, jak vláčí Hančí nahoru,
nejdřív to byla sranda, Hančí padala
jak pytel brambor a vždycky sjela o kus dolů, takže byli prakticky furt na
místě.
Takže jsme došli s Karlem
nahoru - úkol pro mě splněn...
Po několika minutách, kdy jsem si připravila nocleh apod. mě začalo
zajímat, jak si vede Kléťa... bylo mi trochu divný, že ještě nejsou nahoře, tak
jsem to šla vyzkoumat... se shora nebyli vůbec vidět, bylo to podezřelý...Tak
jsem sešla asi do půlky a u
konce zábradlí, což je asi ve třetině kopce, ležela Hančí na zemi a děsně kvílela a Kléťa tam stál a
nadával.
Z dálky slyším, jak Hančí kvílí
a Kléťa nadává, tak jdu k nim a vidím, že Hančí leží
hlavou dolů z kopce a nožky
má nahoře, děsně řve, že nikam nepůjde a
hned ráno pojede domů, protože je to tu hrozný! Snažím se jí utišit a
uchlácholit, Kléťa taky ubere a snaží se jí přinutit, aby vstala, jenže Hančí nemůže - punčocháče se jí
přichytily za větev a je tam uvězněná...
Kléťa Hančí zvedá, já jí
sundavám batoh, který má celou dobu na zádech(!). Hančí řve, že jí spadly spoďáry a že nikam nejde... a
opravdu spoďáry má až u kolen a punčocháče visí na větvi :DDD
Po zápolení s prádlem se nám konečně podaří Hančí postavit a podepřít, ale ouha, za chvíli jsme všichni
tři zase na zemi... bojujeme a zhruba za deset minut vítězně staneme na vrcholu
u chalupy. Hančí se uklidní a
omlácená se ukládá ke spánku. Tím to však nekončí.
Jdu si vyčistit zuby a při tom slyším, jak se z lesa ozývá pláč.
Kontroluji, zda je Hančí ve
spacáku a jdu najít Kléťu, aby mi půjčil čelovku. Kléťu ale už v chalupě najít
nemohu, protože si ustlal někde samostatně na půdě. Naštěstí se mi podaří najít
Tomáše, který si jde se mnou
ochotně poslechnout skřeky z lesa. Usoudíme, že to nejsou moje halucinace a já
se vypravuji do lesa se
staženou prdelí prozkoumat, co to tam bulí. Našla jsem tam nějakou holku z
vedlejší chalupy, která tam srdceryvně brečela, ale nic se jí prý nestalo, tak
mi poděkuje za můj zájem a jdu spát.
Ráno nás probudí svěží Kléťa už v půl deváté a snaží se někoho přemluvit,
aby s ním šel na běžky, ale jelikož nebyl sníh, tak se nikomu moc nechtělo.
Zanedlouho vyskakuje ze spacáku také Hančí...
ale co to má na zádech?
Na první pohled to vypadá jako krev, ale kde by se tam vzala?
Hančí zkoumá, co by to mohlo být, asi nějaká čokoláda
nebo co... najednou koukám, že vedle mě se válí prázdný obal od perníku a to už
si Hančí vzpomíná: jak byla
unavená z večerního výšlapu, tak dostala takový hlad, že si musela otevřít
perník, jenže jak ho hltala, tak mezitím usnula, perník zapadl do spacáku a Hančí ho rozválela a rozmastila si ho po
celém těle :DDD
Při tom všem zjišťujeme, že v chalupě chybí Nohák, Gastro a Alžběta. Chvíli
spekulujeme nad tím, kde mohli zůstat a Karel volá TN. Nejdřív si vymýšlí, že
byli v Semilech na výletě a podobné blbosti a za chvíli do chalupy přichází Nohák - ještě
ožralej jak dělo. Na otázku, kde byli, odpovídá, že v Jablonci na disco, po
jediné této větě se svalí na zem a usne...
Nakonec doráží i Tomáš Nevečeřal s Alžbětou a vypráví svůj příběh
předchozího večera: když všichni odešli, tak paní vrchní vytáhla všechny flašky
značky Božkov, a se slovy "pijte!" je položila na stůl. Takže pili a
hodovali, a když už to nešlo, zeptala se Alžběta, jestli by nevadilo, kdyby v
lokále přespali. To navalená paní vrchní striktně odmítla a pozvala je k sobě
domů, takže přespali u ní v obýváku. Nohák prý spal v dětské posteli s
plyšákama :DDD
to je konec příběhu, takže se pak nemůžu divit, že jsem záhy upadla v
nemoc...
Žádné komentáře:
Okomentovat